1. čtení – 1 Sam 8,4-7.10-22a

Budete naříkat kvůli svému králi, ale Hospodin vám ani neodpoví.

Čtení z první knihy Samuelovy.

Všichni přední muži Izraele se shromáždili, přišli do Ramy k Samuelovi a řekli mu: „Hle, ty jsi zestárnul a tvoji synové nekráčejí ve tvých šlépějích. Ustanov nám tedy krále, ať nad námi vládne, jak je tomu u všech národů.“ Samuelovi se to však nelíbilo, že mu řekli: „Dej nám krále, ať nad námi vládne.“ Samuel se tedy modlil k Hospodinu. A Hospodin řekl Samuelovi: „Poslechni hlas lidu ve všem, co ti řeknou. Nezavrhli totiž tebe, ale mne, abych nebyl nad nimi králem.“ Samuel oznámil všechna Hospodinova slova lidu, který od něho žádal krále, a řekl: „To bude právo krále, který bude nad vámi vládnout: Bude brát vaše syny a postaví je ke svým vozům a ke svým koňům a budou běhat před jeho vozem; ustanoví je veliteli nad tisícem, nad stem a nad padesáti muži; budou orat jeho pole a sklízet jeho žně; budou vyrábět zbraně pro jeho války a výstroj pro jeho vozy. Také vaše dcery bude brát za voňavkářky, za kuchařky a pekařky. Vezme vaše nejlepší pole, vinice, olivové sady a dá je svým ministrům. Na vaše obilí a na úrodu vinic uvalí desátky a dá je svým dvořanům a úředníkům. Vezme i vaše otroky a otrokyně, také váš nejlepší dobytek a vaše osly a pošle je na své práce. Bude brát desátky z vašich stád a vy budete jeho nevolníky. Tehdy budete naříkat kvůli svému králi, kterého jste si zvolili; ale Hospodin vám pak ani neodpoví.“ Lid nechtěl Samuela poslechnout a řekl: „Ne, ať je nad námi král. Ať jsme i my jako všechny národy a ať nám vládne náš král. On potáhne v našem čele a povede naše války.“ Samuel vyslechl všechna tato slova lidu a oznámil je Hospodinovi. Hospodin pak řekl Samuelovi: „Poslechni jejich hlas a ustanov nad nimi krále!“

 

Evangelium – Mk 2,1-12

Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Když se Ježíš po (několika) dnech vrátil do Kafarnaa, proslechlo se, že je doma. Sešlo se tolik lidí, že už nestačilo ani místo přede dveřmi, a on jim hlásal Boží slovo. Tu k němu přicházeli s ochrnulým, čtyři ho nesli. Pro množství (lidí) se s ním nemohli k němu dostat. (Proto) nad tím místem, kde byl (Ježíš), odkryli střechu, udělali otvor a spustili dolů lehátko, na kterém ochrnulý ležel. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnulému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Seděli tam však někteří z učitelů Zákona a ve svém srdci uvažovali: „Jak může ten (člověk) tak mluvit? Vždyť se rouhá! Hříchy přece může odpouštět jenom sám Bůh.“ Ježíš hned svým duchem poznal, že tak u sebe uvažují, a řekl jim: „Proč tak ve svém srdci uvažujete? Co je snadnější – říci ochrnulému: `Odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci: `Vstaň, vezmi své lehátko a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy“ – řekl ochrnulému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů!“ On vstal, ihned vzal lehátko a přede všemi odešel, takže všichni žasli, velebili Boha a říkali: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli!“