Čtení – 20.1.

1. čtení – 1 Sam 18,6-9; 19,1-7

Můj otec Saul usiluje tě zabít.

Čtení z první knihy Samuelovy.

Když vojsko přitáhlo a David se vracel po zabití Filišťana, ze všech izraelských měst vycházely králi Saulovi na uvítanou ženy se zpěvem a tanci, s bubínky, jásotem a cimbály. A ženy při tanci prozpěvovaly: „Saul pobil své tisíce, a David své desetitisíce.“ Saul se velmi rozhněval a bral tu věc ve zlém; řekl: „Davidovi dali desetitisíce, a mně dali tisíce! Schází mu už jen království!“ A od toho dne se Saul stále díval na Davida nevraživě. Saul mluvil svému synu Jonatanovi a svým dvořanům o tom, že je třeba Davida zabít. Protože však Saulův syn Jonatan Davida velmi miloval, sdělil mu to slovy: „Můj otec Saul usiluje tě zabít; prosím tě, měj se proto zítřejšího rána na pozoru! Jdi se schovat a zůstávej v úkrytu. Já pak vyjdu a budu stát vedle svého otce na poli, kde budeš, a budu o tobě mluvit svému otci. Uvidím, co je, a oznámím ti to.“ Jonatan tedy mluvil svému otci Saulovi o Davidovi dobře a řekl mu: „Nechť se král neprohřeší proti svému služebníku Davidovi! On se přece proti tobě neprovinil, ano, jeho činnost je ti velmi užitečná. Vydal svůj život v nebezpečí, zabil Filišťana a Hospodin dopomohl skrze něho celému Izraeli k velkému vítězství. Sám jsi to viděl a měl jsi z toho radost. Proč by ses tedy proti nevinné krvi prohřešoval tím, že pro nic za nic chceš dát Davida zabít?“ Saul si dal od Jonatana říci a přísahal: „Jako že je živ Hospodin, nebude zabit!“ Potom Jonatan zavolal Davida, oznámil mu všechny ty věci a uvedl Davida k Saulovi. Stál tedy v jeho službě jako dříve.

 

Evangelium – Mk 3,7-12

Nečistí duchové křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“ On jim však přísně zakazoval, aby ho neprozrazovali.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš se uchýlil se svými učedníky k moři a velké množství lidu z Galileje šlo za ním. Také z Judska, z Jeruzaléma, z Idumeje, ze Zajordání, i z okolí Tyru a Sidónu přišlo k němu mnoho lidí, protože slyšeli, co všechno koná. Tu řekl svým učedníkům, že mají mít pro něho připravenou loďku, aby se na něho (lidé) netlačili. Mnoho jich totiž uzdravil, takže se neduživí hrnuli k němu, aby se ho mohli dotknout. Kdykoli ho viděli nečistí duchové, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“ On jim však přísně zakazoval, aby ho neprozrazovali.