1. čtení – Jer 2,1-3.7-8.12-13
Mne, pramen vody živé, opustili a kopali si cisterny, cisterny rozpukané.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Hospodin mě oslovil: „Jdi a křič do uší Jeruzaléma: Tak praví Hospodin: Vzpomínám na oddanost tvého mládí, na lásku tvého zasnoubení, když jsi šla za mnou na poušti, v zemi bez osení. Izrael byl majetek zasvěcený Hospodinu, byly to prvotiny jeho úrody; kdokoli z nich jedl, pykal za to, stihlo ho neštěstí – praví Hospodin. Uvedl jsem vás do země zahrad, abyste jedli její ovoce a její plody, vy však jste přišli a moji zemi poskvrnili, zohavili jste mé dědictví. Kněží se neptali: `Kde je Hospodin?‘ Neznali mě ti, kteří mají zákon v rukou. Pastýři ode mě odpadli, proroci prorokovali Bálovým jménem, chodili za modlami. Užasněte, nebesa, nad tím a velmi se zděste – praví Hospodin – neboť dvojí zlo spáchal můj národ: mne, pramen vody živé, opustili a kopali si cisterny, cisterny rozpukané, které nemohou udržet vodu.“
Evangelium – Mt 13,10-17
Vám je dáno znát tajemství nebeského království, ale jim to dáno není.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Učedníci přistoupili k Ježíšovi a zeptali se: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ On odpověděl: „Vám je dáno znát tajemství nebeského království, ale jim to dáno není. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek. Ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože vidí, a (přece) nevidí, slyší, a (přece) neslyší ani nerozumějí. Plní se na nich Izaiášovo proroctví: `Budete stále poslouchat, a neporozumíte, budete se ustavičně dívat, a nic neuvidíte. Otupělo totiž srdce tohoto lidu. Uši mají nedoslýchavé a oči zavírají, takže očima nevidí, ušima neslyší, srdcem nechápou a neobrátí se, a já je neuzdravím.‘ Ale blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám: Mnoho proroků a spravedlivých toužilo vidět, co vidíte (vy), ale neviděli, a slyšet, co slyšíte (vy), ale neslyšeli.“