1. čtení – Job 38,1.12-21; 40,3-5
Dával jsi někdy rozkazy jitru, pronikl jsi až k pramenům moře?
Čtení z knihy Job.
Hospodin odpověděl Jobovi z (hlubin) bouře a řekl: „Dával jsi někdy rozkazy jitru, ukázal zoře místo, na němž má stát, aby uchopila okraje země a z ní vytřásla zločince? (Ona) mění zemi jak hlínu pod pečetí, jak oděv ji barví. Bere se hříšníkům jejich světlo, láme se rozpřáhlé rámě. Pronikl jsi až k pramenům moře, v jeho hlubinách jsi kráčel? Otevřely se ti brány smrti, uzřel jsi brány temnot? Díval ses na zemské dálavy? Pověz, znáš to všechno? Kde je cesta k příbytku světla, kdepak je místo temnot, abys je přenesl do jejich území nebo jim ukázal cestu tam, kde bydlí? Ty to víš, vždyť tenkrát ses narodil, tvých dnů je veliký počet!“ Job tedy odpověděl Hospodinu a řekl: „Ach, jsem příliš malý, co ti mám odpovědět? Na ústa si kladu ruku. Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat. Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím.“
Evangelium – Lk 10,13-16
Kdo pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš řekl: „Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by se obrátili k pokání v žínici a v popelu. Ale Tyru a Sidónu se povede na soudu lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš! Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.“