1. čtení – Job 1,6-22
Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno!
Čtení z knihy Job.
Jednou se Boží synové shromáždili u Hospodina. Přišel s nimi i satan. Hospodin řekl satanovi: „Odkud přicházíš?“ A satan odpověděl Hospodinu: „Procházel jsem zemí a potuloval jsem se po ní.“ Tu řekl Hospodin satanovi: „Všiml sis mého služebníka Joba, že mu není na zemi podobného? Je to muž bezúhonný, čestný, bohabojný a varuje se zlého.“ Satan odpověděl Hospodinu: „Copak je Job bohabojný zadarmo? Nechráníš ho ze všech stran, jeho dům a vše, co má? Žehnáš jeho podnikání a jeho stáda se na zemi množí. Jen vztáhni svou ruku a dotkni se všeho, co má, (a uvidíš,) zda ti nebude zlořečit do tváře!“ Tu řekl Hospodin satanovi: „Hle, do tvé moci dávám vše, co má; jenom na něho samého nevztahuj svou ruku!“ A satan od Hospodina odešel. Jednou, když (zase Jobovi) synové a dcery hodovali v domě nejstaršího bratra, přišel posel k Jobovi a oznámil: „Když býci orali a oslice se pásly vedle nich, Sabejci zaútočili, uloupili je a čeleď pobili mečem; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Ještě tento (posel) mluvil, když přišel druhý a řekl: „Boží oheň spadl z nebe, sežehl ovce i čeleď a pohltil je; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Ještě ten mluvil, když přišel třetí a řekl: „Chaldejci sešikovali tři tlupy, vyrazili na velbloudy, uloupili je a čeleď pobili mečem; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Ještě ten mluvil, když přišel čtvrtý a řekl: „Tvoji synové a dcery hodovali v domě svého nejstaršího bratra. A tu se z pouště přihnala veliká vichřice, obořila se na čtyři rohy domu, takže se zřítil na děti, a ty zahynuly; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Tu Job vstal, roztrhl si šat, oholil svou hlavu, padl na zem, klaněl se a řekl: „Nahý jsem vyšel z lůna své matky a nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno.“ Tak Job v ničem nezhřešil a neřekl nic, co by se o Bohu neslušelo.
Evangelium – Lk 9,46-50
Kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten je největší.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíšovi učedníci začali uvažovat, kdo z nich je největší. Ježíš věděl, o čem v srdci uvažují. Vzal dítě, postavil ho vedle sebe a řekl jim: „Kdo přijme takové dítě kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, přijímá toho, který mě poslal. Neboť kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten je největší.“ Jan se ujal slova a řekl: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu a bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem jako my.“ Ježíš mu však řekl: „Nebraňte! Neboť kdo není proti vám, je s vámi.“